Mají se lidé obávat ztráty zaměstnání nasazením automatizace?

Digitální éra významně ovlivňuje i odvětví logistiky a většina dobře fungujících skladů či výrobních hal se v tomto segmentu dnes již bez automatizovaných procesů neobejde. Do automatizace svých provozů se tak nyní pouští i firmy, které ji dlouhé roky odkládaly, mnoho z nich usiluje aspoň o dílčí automatizaci.

Dochází k výrazným posunům i změnám v celkové koncepci plánování interní logistiky a její filozofii. V důsledku zásadních vnějších vlivů, které nelze predikovat, nejsou firmy schopny plánovat tak, jak byly zvyklé, nespolehlivé dodavatelské řetězce nutí výrobce opouštět systém „Just in Time“ a předzásobovat se klíčovými komponenty, takže se potýkají s problémem jejich uskladnění.

Investice, které dávají smysl

Skokový rozmach digitalizace výrazně akcelerovala globální pandemie, která dočasně vyřadila z provozu velký počet lidí, ale i ekonomická krize a s ní spojené vysoké ceny energií. Lidská práce je drahá a méně dostupná než dříve. Stále však platí, že investice musí dávat smysl. Požadovaná návratnost do softwaru se pohybuje kolem 1–2 let, u manipulační techniky 2–4 roky. Finanční návratnost komplexnějších řešení se pohybuje okolo 5 let, což je horizont, který je přesvědčivým argumentem i pro organizace, které zatím váhaly z důvodů investičních nákladů spojených s automatizací. Ano, ta něco stojí, ale klíčový je konečný efekt a výhody, které nabízí. I částečná automatizace dokáže snížit chybovost a přináší efektivnější provoz skladu.

Součástí automatizace logistiky je např. inventarizace pomocí dronů, autonomní doprava i bezpapírovost. Díky tomu dokáže práci výrazně zjednodušit a hlavně zefektivnit. Pomocí ní je možné sledovat materiál po celou dobu jeho životnosti od výroby až po cestu k zákazníkovi, a provázat skladové činnosti i jejich napojení na chod firmy (výroba vs. objednávka). Dochází k inovacím a kontinuálnímu nahrazování starých technologií novými, firmy výrazně investují do automatizace skladových procesů, do robotů pro vychystávání nebo AGV a AMR transportních zařízení, jezdících ve skladu místo lidí, z jednoúčelového zařízení se snaží vytvořit systémy, s nimiž lze zvládnout více úkonů, zapojují se i technologie, jako je strojové vidění, AI či prvky virtuální reality.

Prioritou je bezpečnost

Kam směřují logistika, skladování, trendy a vlivy aktuálně formující český logistický trh ukázal výzkum realizovaný agenturou Ipsos pro Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů (SKLAD) v období mezi květnem a srpnem 2022.

Ze studie, které se zúčastnilo 132 manažerů z oblasti logistiky a skladování, mj. vyplývá, že 95 % oslovených firem očekává do 5 let alespoň částečnou automatizaci skladů. Hledají úspory nejen ve spotřebě energií, ale i v optimalizaci pohybu zboží a využití personálu.

Jak konstatuje Viktor Hák, specialista pro automatizaci společnosti STILL ČR, která patří k významným dodavatelům manipulační techniky a skladové automatizace: „Každý klient je specifický, někdo chce automatizovat pouze určité úkony, někdo kompletně celé procesy. Každý projekt je tak unikátní a řeší se individuálně.“ Automatizační řešení se přizpůsobují potřebám a logistickým procesům zákazníka a na každý robotický projekt je pečlivě vybírán odpovídající typ robota, ale vždy je na prvním místě bezpečnost.

Převážná většina (67 %) firem oslovených v rámci studie plánuje investovat do oblasti bezpečnosti práce a důležitost této investice si i navzdory vypjaté ekonomické situaci uvědomují 2/3 z nich. U zaměření investic jednoznačně vede ochrana lidí a vybavení skladu – v praxi jde v první řadě o bezpečnostní značení, ochranné zábrany, projektory a různé typy antikolizních systémů. Většina logistických provozů chce investovat do bezpečného provozu manipulační techniky a také do ochrany vybavení skladu před poškozením manipulační technikou.

Funkční celek tvoří detaily

Automatizace logistiky je vysvětlována v komplexním pojetí, ale tvoří ji řada dílčích kroků v podobě zcela konkrétních zařízení a subsystémů. Příkladem je třeba robotický vysokozdvižný vozík EXV iGo systems, který byl k vidění na nedávných STILL Orange Days v pražské centrále české pobočky firmy.

Vozík se zdvihem 2,5 m a nosností 1,2 tuny má automatické ovládání, ale lze ho používat i v manuálním režimu. Komunikuje prostřednictvím WiFi a je vybaven rozsáhlou sadou bezpečnostních prvků i technologií: základ tvoří trojice bezpečnostních laserů Sick, jež lze doplnit ultrazvukovými senzory v koncích vidlic, optickými senzory vzdálenosti pro kontrolu nákladu, bezpečnostní ochranou curtain laser a systémem Safety Light apod. Navigace je laserová pomocí odrazek + odometrie (senzory otáček a natočení hnacího kola). Po rozmístění navigačních odrazek, jejich načtení robotem, včetně poloh předávacích pozic, jsou vytvořeny trasy, po nichž se bude vozík pohybovat. Systém tak může být uveden do provozu a svou práci už zvládne i bez lidí.

V souvislosti s automatizací je často diskutována i zásadní otázka, jestli připraví automatizovaná výroba o práci dosavadní zaměstnance a co bude s lidmi, kteří zajištovali obsluhu těchto procesů dosud?

Jak se domnívá Viktor Hák, zcela bez lidí se procesy neobejdou a ze zaměstnanců nahrazených automatizovanými systémy se mohou stát třeba superskladníci, kteří budou moci sledovat na dálku přepravu, nakládku i vykládku a řídit sklad on-line. Automatizace a roboty nebudou ohrožovat jejich pracovní místo, ale naopak jim pomáhat usnadňovat práci.

Josef Vališka Foto: Shutterstock, STILL