Jaký typ paletizátoru je nejvhodnější?

Celkově mají kolaborativní roboty (koboty) své nepopiratelné výhody, k dispozici je řada nejrůznějších typů a možností paletizátorů, ale stále mají i svá četná omezení, stejně tak jako u průmyslových robotů. Ty na rozdíl od kobotů nabízejí lepší možnosti, např. pokud jde o rychlost, užitečné zatížení a velkou obsluhovanou plochu, která však vyžaduje fyzickou ochranu v podobě oplocení. Rozhodování mezi průmyslovým a kolaborativním paletizátorem může být proto složitá volba.

Výběr správného automatizačního systému ovlivňuje mnoho faktorů, ale existují čtyři klíčové vlastnosti, které jsou při výběru mezi průmyslovými a kolaborativními paletizátory zásadní, konstatuje kanadská společnost Apex Motion Control.

1. Užitečné zatížení

Je všeobecně známo, že kolaborativní roboty mají nižší nosnost než průmyslové. Pro koboty je obvyklé zatížení do cca 10–15 kg, i když se lze už setkat i s průmyslově zaměřenými modely s nosností 20–25 kg. V některých případech lze dosáhnout vyšší užitečné hmotnosti díky asistenčním nástrojům, které lze přizpůsobit robotickým ramenům. Nicméně i přesto je stále potřebné komplexní posouzení rizik, protože člověk by se mohl zranit, pokud by přišel do kontaktu s mnohakilogramovou krabicí v pohybu. Takže stručně řečeno: Pokud půjde o to, přesouvat užitečné zatížení, které je větší než běžný standard (tzn. zmíněných max. 20–25 kg), je to znamení, že bude lepší hledat spíše průmyslová řešení než kolaborativní.

2. Dosah

Dalším faktorem je požadovaný dosah paletizátoru. Jak vysoko potřebujete mít zásobník? Existuje několik velkých robotických ramen pro kolaborativní paletizátory, které se nedávno objevily na trhu, např. od UR, Techman, Dobot, Doosan aj. Běžná kolaborativní ramena však obvykle dosahují výšky 1–1,3 m, v některých vzácnějších případech přes 2 m. Jakmile požadovaná výška stohu pro paletu překročí toto maximum, může být pro kobota obtížné splnit požadované potřeby. V takovém případě by opět byl pravděpodobně užitečnější průmyslový paletizátor.

3. Efektivita pracovního prostoru

Třetím faktorem je prostor, který je v daném provozu k dispozici. Kobot zabírá zpravidla méně fyzického prostoru než průmyslová varianta, ale další složkou, která úzce souvisí s půdorysem robota a celkovou efektivitou, je rychlost. Pokud je požadavek zachytit 10 až 12 případů za minutu, muselo by to jít mimo povolenou rychlost kolaborativní linky. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo např. plošné paletizační skenery, které, přestože nejsou pevnou fyzickou bariérou, vytvářejí prostor, do kterého lidé nemohou vstupovat, aniž by snížili provozní rychlost linky. Přesto, že u kobota není fyzická bariéra, může být tento prostor ve výrobní hale stále využitý, protože je chráněný a v této oblasti nemůže nikdo pracovat s rizikem ohrožení. V důsledku toho je při pohledu na kolaborativní roboty velmi důležitým faktorem celkový půdorys a efektivita paletizátoru. I přes bezpečnou zónu koboty stále využívají méně fyzického prostoru než průmyslové varianty, což může být důležité pro uspořádání příslušného výrobního provozu.

4. Konfigurace

Posledním z nejdůležitějších faktorů, který je třeba zvážit, je požadovaná konfigurace paletizace, tzn., jak jsou produkty skládány na paletu. Existuje řada softwarových programů schopných vygenerovat různé vzory skládání, ale mnoho z nich se nemůže přizpůsobit nepravidelným velikostem krabic s jedinečnými tvary apod.

Jako typický příklad lze uvést třeba řešení situace, kde jsou používány různé velikosti krabic, které přicházejí z dopravníků, každá z jiné produktové řady, ale je požadováno zabalit je pro expedici k zákazníkovi na stejnou paletu. Pro takové situace možná bude potřeba unikátní vlastní řešení – v tomto případě je nejlepší se obrátit o pomoc, zda by byla optimální volba pro tuto konfiguraci kolaborativní nebo průmyslová varianta, na zkušený tým integrátorů robotických aplikací.

Kamil Pittner Foto: PalletizHD, Doosan