IFR: Průzkum investic robotizace v Asii, Evropě a Americe

Průzkum IFR v této oblasti shrnuje čerstvě zveřejněný aktualizační dokument World Robotics R&D Programs. „Třetí verze této globální zprávy pokrývá nejnovější vývoj financování zemí včetně aktualizací v roce 2022,“ říká Prof. Dr. Jong-Oh Park, místopředseda IFR Research Committee.

Přehled ukazuje, že pokud jde o roční instalace průmyslových robotů, nejpokročilejší země v této sféře robotiky (Čína, Japonsko, USA, Jižní Korea, Německo a EU) mají odlišné strategie výzkumu i vývoje.

Asijské programy se zaměřují na tržní dominanci a inteligentní robotiku

V Číně se 14. pětiletý plán rozvoje robotického průmyslu, který vydalo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) v Pekingu v prosinci 2021, zaměřuje na podporu inovací s cílem učinit z Číny globálního lídra v oblasti robotických technologií a průmyslového pokroku. Robotika je na příštích pět let zahrnuta do osmi klíčových průmyslových odvětví. Za účelem implementace národních vědeckých a technologických inovačních opatření byl loni v rámci národního klíčového plánu výzkumu a vývoje spuštěn stěžejní speciální program „Inteligentní roboty“ s finančními prostředky ve výši 43,5 mil. USD. Statistická ročenka IFR World Robotics ukazuje, že Čína dosáhla hustoty robotů 322 jednotek na 10 000 pracovníků ve zpracovatelském průmyslu a země je v roce 2021 celosvětově pátá, zatímco v roce 2018 byla se 140 jednotkami až na 20. místě.

Také v Japonsku si „New Robot Strategy“ klade za cíl učinit z této země světovou jedničku v inovacích robotů, na což tamní vláda loni poskytla podporu přes 930,5 mil. USD. Klíčovými sektory jsou zpracovatelský průmysl (77,8 mil. USD), ošetřovatelský a medicínský sektor (55 mil. USD), infrastruktura (643,2 mil. USD) a zemědělství (66,2 mil. USD). Akční plán pro výrobu a služby zahrnuje projekty, jako autonomní řízení, pokročilá letecká mobilita nebo vývoj integrovaných technologií, které budou jádrem AI a robotů nové generace. Na projekty související s robotikou byl v rámci „Moonshot Research and Development Program“ přidělen rozpočet 440 mil. USD na období 5 let od roku 2020 do roku 2025. Podle statistik World Robotics je Japonsko světovou jedničkou mezi výrobci průmyslových robotů a v roce 2021 dodalo plných 45 % celosvětově instalovaných.

Jihokorejský 3. základní plán pro inteligentní roboty prosazuje rozvoj robotiky jako klíčového odvětví ve čtvrté průmyslové revoluci. Korejská vláda vyčlenila 172,2 mil. USD na financování „Implementačního plánu 2022 pro inteligentního robota“. Od roku 2022 do roku 2024 je plánováno financování v celkové výši 7,41 mil. USD na „Projekt testovací platformy v plném rozsahu pro speciální pilotované nebo bezpilotní vzdušné prostředky“. Statistická ročenka World Robotics vykázala v roce 2021 historické maximum 1000 průmyslových robotů na 10 000 zaměstnanců, díky čemuž je tak Korejská republika zemí s nejvyšší hustotou robotů na světě.

Amerika a Evropa sází na spolupráci firem a institucí

V USA probíhá vládou podporovaný projekt Národní robotická iniciativa (NRI) pro základní robotický výzkum a vývoj. Program NRI-3.0, oznámený v únoru 2021, staví na předchozích programech NRI a usiluje zejména o výzkum integrovaných robotických systémů. Fond NRI-3.0 podpořila vláda v roce 2021 částkou 14 mil. USD, posilována je hlavně spolupráce mezi akademiky, průmyslem, vládními i neziskovými a dalšími organizacemi. Projekt NASA „Moon to Mars“ např. zdůrazňuje cíle pro vytvoření dlouhodobé přítomnosti v blízkosti Měsíce a na Měsíci. Projekty se zaměřují na výzkum a vývoj technologií, které výrazně zvýší výkon robotů, aby společně podpořily lidský průzkum hlubokého vesmíru i vědecké mise. Na lunární program Artemis počítá americká vláda v letech 2020 až 2024 s rozpočtem ve výši 35 mld. USD. Hustota robotů v USA vzrostla z 255 jednotek v roce 2020 na 274 jednotek v roce 2021, a pokud jde o robotickou denzitu, jsou tak Spojené státy na 9. místě ve světovém žebříčku a v ročních instalacích průmyslových robotů zaujímají 3. místo.

Německá strategie high-tech 2025 (HTS) je čtvrtou edicí německého programu výzkumu, vývoje a inovací, na který bude tamní vláda do roku 2026 ročně poskytovat kolem 69 mil. USD – celkový rozpočet 345 mil. USD na pět let. V rámci mise HTS 2025 byl spuštěn program „Formování technologie pro lidi“, s cílem využít technologické změny ve společnosti jako celku a ve světě práce ve prospěch lidí. Výzkumnými tématy jsou: digitální asistenční systémy, spolupráce člověk-robot, exoskeletony pro podporu lidí při fyzické práci, ale i řešení pro flexibilnější organizaci pracovních procesů nebo podpora mobilní práce. Podle zprávy IFR World Robotics je Německo největším trhem robotů v Evropě – hustotou robotů s 397 jednotkami na 10 000 zaměstnanců je celosvětově na 4. místě.

Klíčový rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace je Horizon Europe s rozpočtem 94,3 mld. USD na sedm let (2021–2027). Mezi hlavní cíle patří posílení vědecké a technologické základny EU, posílení evropské inovační kapacity, konkurenceschopnosti a pracovních míst, jakož i plnění priorit občanů a udržení socioekonomických modelů a hodnot. Na pracovní program související s robotikou 2021–2022 poskytuje Evropská komise celkové finanční prostředky ve výši 198,5 mil. USD.

Carsten Heer Foto: Pixabay / Gerd Altmann