Ke zlepšení hojení např. po operaci kloubů nebo mrtvici je často z lékařského hlediska prospěšné po určitou dobu intenzivně pohybovat s pacientovými klouby. Pokud k tomu nedojde, mohou vzniknout komplikace, např. pozdější omezená pohyblivost. Aby se tomu předešlo, byl vyvinut snadno použitelný robot ROBERT.
Po operaci leží pacient na pokoji, kam pak sestra dotlačí k posteli zařízení s vícekloubovým ramenem. Jde o rehabilitační robot ROBERT. Kolem pacientovy končetiny je umístěna manžeta (např. na spodní část nohy) a pak se k ní připevní rameno robota. Stisknutím tlačítka nadzvedne ROBERT pacientovu nohu. Teď může sestra začít provádět terapeutické pohyby, které pacientovi pomohou s rehabilitací. Robot si tyto pohyby zafixuje a může je nadále provádět nezávisle přesně tak, jak byly předvedeny. Lze nastavit i počet opakování. Z bezpečnostních důvodů se zařízení vypne okamžitě, když pacient provede během léčby náhlý pohyb nebo pokud je naměřena nečekaná síla vyvinutá na robota.
Do té doby prováděl ošetřující personál rehabilitace pacientů ručně. Šlo o fyzicky náročnou práci, která zabírala mnoho času na úkor kvalifikovanějších úkolů. Vznikl tak nápad zautomatizovat tento proces. První realizace projektu ROBERT založeného na bázi robota byla vyvinuta pod vedením zakladatele společnosti Lasseho Thorsena.
Problém byl, že prototyp používal rameno průmyslového robota. Velmi rychle firmě došlo, že by to ztížilo získání potřebných certifikací nezbytných pro medicínské produkty. Ideálně potřebovali jako klíčovou součást robota vyhovujícího lékařským požadavkům, což by umožnilo vyvinout řešení rychleji a snadněji. Zde vstoupila do hry společnost KUKA. „Získali jsme informace, že KUKA tou dobou dokončila LBR Med: lehkého robota zaměřeného konkrétně pro využití v medicíně,“ pokračuje Thorsen.
„Na implementaci řešení jsme proto úzce spolupracovali. Společnost KUKA nám poskytla vývojového inženýra, který nám detailně vysvětlil, jak robot funguje,“ vzpomíná Thorsen. Firma Life Science Robotics najala developera softwaru, který měl na starosti konkrétní rozhraní interakce člověk-stroj. Největší výzvou bylo, že ROBERT musel být navzdory své složitosti velmi snadno ovladatelný, protože bude obsluhován ošetřovatelským personálem a terapeuty.
Od roku 2018 probíhají v osmi různých nemocnicích a pečovatelských domech klinické testy, aby firma získala cennou zpětnou vazbu. Testy zároveň potvrdily, jaké konkrétní výhody ROBERT přináší. Robot pracuje vysoce individuálně, flexibilně a zároveň velmi přesně. Je schopen opakovaně provádět přesně ty stejné pohyby – bez přerušení, únavy nebo časových omezení.
„Demografové nám říkají, že za 20 let bude mnohem více lidí starších šedesáti let. To na jedné straně znamená, že bude větší potřeba péče, ale zároveň bude méně ošetřovatelského personálu.“ Robot vyplní tuto mezeru. A to není vše. Lidé se nejen dožívají vyššího věku, ale také jsou stále těžší. „Už dnes má kolem 15 % evropské populace hodnotu indexu BMI vyšší než 30 – jinými slovy jsou obézní,“ říká ředitel společnosti. Tento fakt také představuje nové výzvy v oblasti rehabilitace.
To je jeden z důvodů, proč se LSR s robotem ROBERT pro začátek soustředí na mobilizaci dolních končetin. „Jde o nejtěžší část těla, a proto je náročné ji rozhýbat,” vysvětluje Rune Kristensen. Kromě toho je zde největší riziko krevních sraženin a ztuhlých kloubů. Aby mohli pacienti brzo opět chodit, musí se svaly a klouby nohou začít trénovat co nejdříve po operaci.
