Procesy aditivní výroby a průmyslového 3D tisku jsou na vzestupu a mění způsob, jakým výrobci pracují a vynalézají, ale tyto technologie – např. v případě tisku s využitím práškových materiálů – sebou nesou i určité rizikové prvky. Použitý nylonový prášek, který zůstane po extrakci 3D tištěného dílu, může být pro osobu provádějící práci škodlivý. Vystavení nylonovému prášku je nebezpečné, protože pracovníci jej mohou při práci vdechovat, spolknout nebo náhodně vetřít do očí. Inteligentní systém s robotem vytvoří zdravější, bezpečnější a čistší pracoviště.
Tým pěti studentů inženýrství na univerzitě v Lancasteru přijal výzvu k vytvoření inteligentního systému, který dokáže extrahovat aditivní vyráběné součásti z koláče nylonového prášku, který je ponechán po selektivním laserovém slinování, což eliminuje interakci člověka s jemným nylonovým práškem. Podařilo se jim vytvořit velmi pevný základ pro další práci kolem automatizovaného následného zpracování aditivně vyráběných dílů.
Vedoucí studentského týmu James McEwan řekl: Výsledný systém se ukázal jako robustní řešení schopné pojmout bloky materiálu různých velikostí a širokou škálu dílů různých tvarů a rozměrů. Pracoviště tak budou bezpečnější, protože zaměstnanci již nebudou vystaveni riziku požití prášku nebo zasažení očí.
O úspěch projektu se zasloužila i společnost Olympus Technologies, jako místní partner společnosti OnRobot, která pomohla vybrat roboty, koncové efektory a produkty vidění pro technické laboratoře s ohledem na nejširší možnou škálu budoucího použití.
Studenti z Lancaster University: (zleva) Vasco Vieira, Jenny Wilson a James McEwan.
Technologie nasazená ve zmíněném projektu zahrnovala dvouprsté chapadlo OnRobot RG2, systém vidění OnRobot Eyes, snímač krouticího momentu HEX Force a robot UR5 od Universal Robots. Uchopovač RG2 se používá ke sbírání dílů a také jako „sonda“ k prosévání prášku (má stupeň krytí IP54, tzn., že je chráněn proti prachu). Senzor točivého momentu HEX a krytka HEX UR se používají ke snímání dopadu všech kolizí, které sonda zaznamená při kontaktu s částmi. OnRobot Eyes určuje velikost a volná místa součásti.
Výsledky studentů učinily dojem i na generálního ředitele firmy OnRobot Vikrama Kumara: „Projekt na Lancaster University je skvělým příkladem toho, čeho je možné dosáhnout kombinací lidské kreativity s flexibilitou a uživatelskou přívětivostí našich technologií. Automatizace je cestou vpřed jak k zajištění dobrého pracovního prostředí, tak silné konkurenceschopnosti a britský projekt považuji za velmi zajímavý.“
Foto: OnRobot
