Ve slovenské IT firmě Soitron řídí Viktoria Bracjunová oddělení automatizace a robotizace. Zaměřuje se na optimalizaci fungování firem, mezi něž patří především inteligentní spojení robotické automatizace procesů a technologií umělé inteligence. Její tým vyvíjí roboty, kteří však nemají fyzickou podobu – jejich principem je tzv. robotická procesní automatizace (RPA). Pod tímto pojmem se skrývá technologie, jejímž prostřednictvím se vyrábějí právě tzv. softwaroví roboti, tj. programy, které plní úkoly podle předem nastavených instrukcí. Dokážou shromažďovat a kombinovat informace, data či technologie z jiných programů a zařízení. Jejich posláním je plnit opakující se úkoly, které normálně provádí člověk, např. vytvořit objednávku nebo fakturu.
V současnosti existují velké globální firmy, které dennodenně používají tisíce těchto robotů. Tyto programy běží na serverech nebo někde v datových centrech. Ale průkopníky ve využívání softwarových robotů jsou hlavně firmy z finančního sektoru. Banky, pojišťovny a spořitelny, které si při současné konkurenci nemohou dovolit zvyšovat ceny, takže musí hledat úspory jinde. Finanční operace jsou typické množstvím drobných opakujících se úkolů, při nichž je klíčová preciznost. Pokud bereme v úvahu, že robot funguje 24 hodin každý den, nemusí spát, nepotřebuje přestávku a jeho výkon se (prakticky) nemění, tak se teoreticky vyrovná třem lidem v třísměnném provozu.
Potenciál k využívání softwarových robotů má prakticky jakákoliv firma, malá i velká, manufaktura i byznys centrum. A jak poznat, jestli si je mám pořídit? Vzpomeňte si, jestli jste někdy slyšeli kolegu stěžovat si na práci, která ho nebaví a musí ji dělat pořád dokola. To je ideální příležitost k automatizaci.
Přesnost a neúnavnost jsou benefity, díky nimž mohou být softwaroví roboti časem atraktivnější i pro firmy z různých odvětví. Tím, že tyto roboty není potřeba vyrábět fyzicky, je jejich vývoj relativně jednoduchý a rychlý. Vytvořit zcela nového robota zabere jeden a půl až čtyři měsíce, přitom návratnost může být už do půl roku. Nejdůležitější však není samotné programování. Klíčová je první fáze, v níž se provádí analýza toho, jak fungují procesy ve firmě, mapuje se infrastruktura a existující aplikace. Teprve po dvou až sedmi dnech se začíná s programováním a následným testováním.
Softwaroví roboti se zatím uplatňují hlavně v kancelářích – v administrativě nebo projektovém managementu. Ale pro HR oddělení jsou neocenitelnými pomocníky. Díky novým řešením mohou v budoucnu HR specialistům výrazně ulehčit práci, protože na základě složitých algoritmů pomůžou s výběrem těch nejvhodnějších zaměstnanců pro různá odvětví. Když třeba HR oddělení potřebuje přijmout nového zaměstnance, zadá takový požadavek do aplikace, která se už postará o všechny úkony, které by jinak musel provést HR manažer nebo specialista IT. Například mu vytvoří uživatelský účet s potřebnými oprávněními podle pozice, zřídí přístup do firmy, vytvoří objednávku na potřebné zařízení (mobil, počítač apod.). Zkrátka se postará o milion drobností, které dohromady zabírají kopec času.
Například v zákaznických centrech je možné se setkat s takzvanými „boty", tedy programy, které jsou schopny odpovědět na jednoduché otázky, např. jaké jsou otevírací hodiny. S tím, jak jsou do výroby postupně nasazovány technologie jako internet věcí (IoT) nebo umělá inteligence (AI), která se snaží simulovat lidské myšlení, zpravidla se schopností učit se buď přímo podle instrukcí člověka, pozorováním, nebo na základě vlastních pokusů a omylů, rozšiřují se i možnosti RPA. I taková drobnost, jako že nový zaměstnanec dostává automaticky mailem i telefonní seznam všech kolegů, je něco, co je třeba robotu „říct". Na rozdíl od průmyslových robotů, kde změna postupu znamená zpravidla odstávky ve výrobě, je možné softwarového robota naučit nové věci a aktualizovat i na dálku, navíc během pár minut.
I když softwarový robot převezme práci člověka, ten většinou bez práce neskončí, právě naopak. Robotická automatizace je příležitostí k tomu, aby zaměstnanec postoupil v kariérním žebříčku. V zemích, kde chybějí kvalifikovaní zaměstnanci, tak mohou firmy řešit problémy s nedostatkem lidí. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí v ČR už nyní připadá na jedno volné pracovní místo pouze 0,7 uchazeče. Právě robotům budeme možná vděčit za to, že máme více volného času. Senátní výbor USA vypočítal již před více než půlstoletím, že lidé budou do roku 2000 pracovat jen 14 hodin týdně. Internet a digitální ekonomika však s sebou přinesly množství nových úkolů, a tak byl výsledek opačný, než experti předpokládali. Napravit by to mohli právě noví virtuální kolegové.
Petr Kostolník
Foto: Soitron
