Je to samozřejmě nadsázka. Říká to o naší firmě spíše to, že principy a řešení, na nichž staví Průmysl 4.0, užíváme dávno před tím, než se s tímto termínem vůbec přišlo. V oblasti sofistikovaných řešení pro průmysl se pohybujeme velmi dlouho a v širokém záběru, vnímáme tak vývoj v souvislostech. Nejde o revoluci, ten proces je kontinuální a jde ruku v ruce s rozvojem ICT a možnostmi SW a HW. Průmysl 4.0 však vnímáme velmi kladně a snažíme se přispět k jeho propagaci. Díky 4.0 se určité principy a postupy pojmenovaly, začalo se s nimi pracovat a to znamená další příležitost pro rozvoj nových řešení. Navíc je to šance pro Českou republiku, jak se posunout od montoven do „vyšší ligy“.
Je to také náš případ a vnímám to jako dlouhodobý problém. Po roce 1989 došlo ke změně pohledu na strukturu průmyslu. To mělo dopad na snížení zájmu studentů o tyto obory a nezájem státu o oblast rozvoje technického vzdělání. Nyní se to ukazuje jako velký problém. Firmy na nedostatek kvalifikovaných absolventů upozorňují už léta, ale až v posledních letech cítíme v této oblasti posun. A to jak na straně vstřícnějšího pohledu žáků, tak i rodičů. Problém lze vnímat i regionálně. Vystudované techniky je někdy po promoci těžké vrátit z velkých měst zpět do regionů. Přitom třeba u nás ve Žďáře nad Sázavou lze dnes pro techniky najít zajímavou a dobře ohodnocenou práci. Spolupracujeme proto jak s ostatními zaměstnavateli v regionu, tak se základními a středními školami, městem či Krajem Vysočina. Společně vytváříme aktivity, které nabízejí mladým lidem vizi budoucnosti ve svém rodném městě.
Některé firmy to řeší přímou spoluprací se školami či dokonce vlastní vzdělávací institucí. Jedno takové výukové centrum jste nedávno otevřeli i vy. Co bylo důvodem či motivací pro vybudování tohoto střediska a jaký je hlavní cíl tohoto projektu?
Je to do jisté míry reakce na to, co bylo řečeno. Se školami v rámci praxí či školních projektů spolupracujeme dlouhodobě. Studentům středních i vysokých škol nabízíme možnost využít náš stipendijní systém, spolupráci na bakalářských či diplomových pracích či možnosti brigád u nás ve firmě. Z těchto aktivit vyplynul další logický krok. Vytvořili jsme školicí pracoviště DEL Future Lab, kde mají studenti žďárské VOŠ a SPŠ strojírenské možnost zažít těsné propojení výuky s praxí pod vedením odborníků, které jim škola nabídnout nemůže. Učíme je principy Průmyslu 4.0 ve výrobě a snažíme se motivovat studenty, aby sami vymýšleli a realizovali automatizační výrobní procesy. Podobné středisko v našem regionu chybělo a slibujeme si od toho i větší zájem studentů o zaměstnání v naší firmě.
Je to velká výzva. Je nutné reagovat na měnící se požadavky firem a uvažovat o tom, jaké typy pozic budou potřeba v budoucnu. Jisté je, že budoucí technický pracovník bude muset být odborně zdatný ve více disciplínách, a v průběhu studia čerpat dovednosti z praxe. Musí mít komplexnější vnímání fyziky na jedné straně a konstrukce technologických linek na druhé, tak, aby byl schopen tyto znalosti aplikovat do praxe. Samozřejmostí je ICT gramotnost, bez které se neobejdete při využívání nejnovějších SW nástrojů, a také orientace v oblasti PLM (product lifecycle management).
DEL se na trhu pohybuje téměř 25 let, přičemž automatizace byla pro naši firmu vždy nosná. Trendy v této oblasti jsou jasně patrné. Cena práce roste a především v operátorských pozicích chybějí pracovní síly. U producentů tak vzniká tlak na nahrazení pracovní síly automatizovaným řešením. Nesmí se však zapomínat ani na zvýšení kvalifikace operátorů takové automatizované linky.
Automatizace zažívá poměrně rychlý vývoj nabírající na obrátkách. Je to jak o zcela nových projektech, tak o postupném „upgradu“ stávajících technologických linek tak, aby byly rychlejší, efektivnější a pružněji přestavitelné. Digitální továrna se postupně stává realitou a my se chceme na těchto výzvách podílet, ať už jako firma, tak i jako zakládající partner Národního centra průmyslu 4.0.
Jsme dlouhodobě vnímání jako stabilní a profesionální partner, takže spektrum našich zákazníků je opravdu široké. Řada z našich českých partnerů jsou společnosti vlastněné zahraničními vlastníky a úspěšná realizace projektů pro tyto firmy tak otevírá dveře i k jejich mateřským či sesterským firmám po celém světě. Je to tedy logický vývoj s tím, že dnes už není z hlediska podmínek a požadavků velký rozdíl, zda děláte zakázku pro domácí či zahraniční firmu.
Máme však samozřejmě zájem se rozšiřovat dál, a to i mimo destinace EU. DEL před časem zakoupil předního slovenského dodavatele automatizace a výrobce zdrojů či výkonové elektroniky – firmu NES. Ta je klíčová pro naši oblast elektromobility. Nedávno jsme také založili pobočku na Ukrajině. Ze vzdálenějších destinací máme reference z Blízkého východu, ale také třeba z Indonésie.
Každá zakázka má svá specifika a vždycky je to do určité míry výzva. Naší výhodou je, že máme standardizovaná řešení především pro automotive. Tato řešení jsme schopni přenášet do oblastí lehkého i těžkého průmyslu, energetiky či tam, kde bychom dříve automatizaci asi nečekali.
Když se však zamyslím nad konkrétní zakázkou, tak si na jednu z poslední doby vzpomenu. Šlo o skutečně komplexní zakázku od návrhu, přes výrobu až po zprovoznění. Zákazník řešil nepříliš efektivní mechanický ořez kompozitních výlisků, který běžně prováděla linka kotoučovým nožem a chtěl, aby vše bylo rychlejší, přesnější a bezobslužné. Dnes se zde provádí ořez těchto dílů robotickou linkou, a to pomocí vodního paprsku. To nás baví, nabídnout efektivní a přitom trochu nečekané řešení.
Josef Vališka Foto: DEL
