Robotika a umělá inteligence nastoluje také naléhavé právní a etické otázky

Inteligentní přístroje už nejsou sci-fi a denně se dozvídáme o nových robotických vozech nebo zbraních. Možná i vy máte v autě adaptivní tempomat. Robotická samořiditelná auta, automatické bezpilotní letouny a roboti používaní v nemocnicích, zemědělství a výrobě se budou stávat čím dál tím běžnější i šikovnější. Morální i právní otázky, které tyto společenské změny vyvolávají, jsou obrovské a zákonodárci musí být připraveni je předjímat. Na jaře letošního roku proto právní výbor pod vedením předsedy a českého poslance Pavla Svobody zorganizoval veřejné slyšení s odborníky, kde se řešily aspekty smluvní odpovědnosti, bezpečnosti a řízení rizik.

Morálka a úmysly robotů

Vedle správného nastavení smluvních vztahů jsou zásadní otázkou také morální principy. „Hodnoty - poselství pro budoucnost informačních technologií a jejich rozmach by měl jít ruku v ruce s morálními principy,“ apeloval předseda právního výboru Pavel Svoboda.

Pawel Kwiatkowski z varšavské právní firmy Gessel upozornil na problémy, které mohou pramenit z toho, že roboti nejsou subjekty občanského práva: „Může mít robot něco v úmyslu a sledovat záměr? Na úrovni jednoduchých algoritmů je odpověď snadná, ale čím jsou komplexnější, tím je to komplikovanější určit.“

Technologický pokrok jde přitom rychle dopředu a švédský profesor Olle Häggström z gothenburgské Chalmers University of Technology varoval, že tohle všechno může nastat mnohem dříve, než si myslíme. EU musí být na dopad vývoje umělé inteligence připravená. Podle Niela Bowermana z Oxfordské univerzity by mohla zmírnit dopad očekávaných dramatických změn: „EU by měla mít k umělé inteligenci široký a globální přístup. Může dát základ určitým rámcem, který podpoří stabilitu a prosperitu.“

Společný postup by podle Dr. Andrea Bertoliniho ze Scuola Superiore Sant'Anna a univerzity v Pise byl potřeba i pro technologické standardy: „Evropská agentura pro robotiku by měla být nastavena tak, aby rozvíjela technologické standardy výroby, abychom se mohli posunout od výzkumu robotiky do robotického průmyslu v Evropě.“ V současnosti unie podporuje již na 120 projektů z oblasti robotiky prostřednictvím programu SPARC. Na inovace v robotice a výzkumnou činnost je také určeno 700 milionů eur v rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace v EU.

Můžeme důvěřovat robotům?

Podle průzkumu veřejného mínění z minulého roku věří 72 % Evropanů, že roboti jsou pro společnost přínosem, protože lidem pomáhají. Češi jsou oproti průměru EU k robotům ještě vstřícnější a důvěřivější. Přesto na slyšení zazněly i varovné hlasy. Niel Bowerman upozornil, že „pokrok umělé inteligence bude v určitých aspektech naši společnost destabilizovat a některé země se nebudou schopny dobře přizpůsobovat.“

Problematikou související s novými technologickými trendy a jejich přesahem do fungování současné společnosti se proto začaly zabývat i evropské unijní instituce. Právní výbor Evropského parlamentu zřídil předloni pracovní skupinu pro legislativu o robotice, jejímž úkolem bylo probrat veškeré právní aspekty umělé inteligence, poskytnout poslancům propojení na poslední výzkum a odborníky. Tyto poznatky se promítnou do návrhu zprávy lucemburské sociálnědemokratické poslankyně Mady Delvaux, která ji představila slovy: „Jsou před námi otázky, které naléhavě potřebují vyřešit - například drony, které už létají, nebo samořiditelná auta, která budou brzy jezdit na našich silnicích. Máme na ně připravené odpovědi?“

Ve finále by získané poznatky měly sloužit Evropské komisi jako podklad pro návrh nové legislativy týkající se robotiky a umělé inteligence. Poslanci už na jaře jednali také o robotických autech a dopravní výbor se zabývá studií o budoucnosti nových technologií umělé inteligence v dopravě.