Koho ohrožují roboti?

Pod pojmem robot si sice zpravidla vybavujeme fyzický hardware, ale stejný pojem označuje i automatizované počítačové systémy. A právě tato oblast je další, která může lidi, vykonávající profese související se zpracováním různých typů dat, zařadit s postupujícím rozvojem technologií na seznam ohrožených druhů.

Důvod se jmenuje umělá inteligence (AI) - schopnost počítačových programů vykonávat určité operace na stejné úrovni, resp. zpravidla s výrazně vyšší efektivitou, než lidé. Dokázala zvítězit nad člověkem v operacích vyžadujících nejen analytické (což počítače zvládají díky obrovské rychlosti prováděných úkonů mnohem lépe než člověk), ale také kreativní myšlení a přístupy, a má už nad lidmi navrch i v aplikacích, o nichž se nikdy nepředpokládalo, že by je stroje vůbec mohly zvládnout.

Automatizace děsí i „kancelářské myši“

Systémy určené pro běžné rutinní úkoly, kterými se dnes živí armády úředníků a manažerů, nepotřebují rozhodně být tak sofistikované jako ty, které porážejí člověka v partiích šachu či Go. Jde v podstatě o soustavu účinných algoritmů, které příslušné údaje do standardizovaných formulářů, tabulek či dokumentů doplní stejně jako dnes lidé. Průzkum Accenture mezi 1700 firemními manažery v 17 odvětvích zjistil, že více než 80 % z nich tráví podstatnou část dne plánováním a koordinací, 65 % řeší různé standardní problémy a úkoly, 52 % monitoruje výkon podřízených a podává o tom zprávy (reportuje), 45 % analyzuje a sdílí informace. A k tomu nemusí být nutně zapotřebí výkon superpočítače. AI tohoto typu už funguje na zcela běžných zařízeních, a to dokonce i systémy interaktivní komunikace, které dříve vyžadovaly mimořádně rychlé a výkonné počítače. Dnes už programy využívající rozpoznávání hlasu jako Siri či Cortana běží i na mobilních přístrojích, v call centrech používajících nejvyspělejší kategorii těchto systémů je už někdy pro zákazníka obtížné rozeznat, zda s ním komunikuje počítač nebo živý člověk.

Není proto překvapením, že dopadů automatizace se také začali obávat i manažeři. Nejvíce to platí o odvětvích elektroniky a vyspělých technologií, kde toto riziko pociťuje 50 % manažerů, ale obdobné riziko pociťují i manažeři v sektoru bankovnictví, letecké dopravy a maloobchodu, uvádějí údaje z průzkumu Accenture, který mapuje i jaké pracovní pozice jsou nahrazováním lidských pracovníků roboty potenciálně ohroženy nejvíce.

Studie Oxfordské univerzity z roku 2013, která odhadovala budoucí vývoj zaměstnanosti s ohledem na všeobecnou komputerizaci, dospěla ke zjištění, že v ohrožení je většina pracovních míst v dopravě a logistice spolu s velkým množstvím kancelářských a administrativních prací, stejně jako místa ve výrobní sféře. Hrozba se ale vznáší i nad překvapivě vysokým počtem míst ve službách. Pokročilí roboti získávají lepší smysly a obratnost, což jim umožňuje vykonávat širší rozsah prací a během dvou desetiletí by tak roboti mohli převzít téměř polovinu pracovních míst, která nyní existují v americké ekonomice, odhadla oxfordská studie. Také britská centrální banka Bank of England odhaduje, že automatizace může ohrozit v USA až 80 miliónů míst.

IT – dvousečná zbraň

„Technologie možná povedou k výraznějším změnám pracovních míst a mezd než kdy dříve a zánik a tvorba míst mohou být hlubší a rychlejší než dosud," uvedl na zpravodajském serveru Market Watch, hlavní ekonom Bank of England Andrew Haldane.

„Vstupujeme do odlišného typu technologické éry, v níž budou hrát roboti v pracovních činnostech mnohem větší roli než dosud a rozhodně se nebudou omezovat na manuální práci " řekl ředitel Accenture Strategy Bob Thomas s tím, že možná už za pět až deset let budou tzv. inteligentní stroje schopny vykonávat mnohé z těchto úkolů efektivněji než lidé. Domnívá se, že některé typy pracovních míst zaniknou, vytvoří se ale jiná. A s tímto názorem rozhodně není osamocen - ale mnozí nevidí budoucnost až tak optimisticky. Stále více expertů, zabývajících se touto problematikou vyjadřuje obavy, že informační technologie by se mohly stát první novou technologií v historii, která zlikviduje podstatně více míst, než jich vytvoří.